Co to je self-efficacy

Self-efficacy je psychologický koncept, který označuje naše přesvědčení o našich vlastních schopnostech dosáhnout určitého cíle. Jinými slovy zda si myslíme, že "na to máme". Autorem konceptu je kanadský psycholog Albert Bandura.

Bandura předpokládal, že self-efficacy významným způsobem ovlivňuje naše reálné výkony. Tento předpoklad následně ověřilo mnoho výzkumů. První z nich probíhaly na poli klinické psychologie ve spojitosti s fobiemi, depresí a agresivitou. Později se přidala psychologie zdraví, práce, sportu i pedagogická psychologie. 

Proč self-efficacy? 

Slovo self-efficacy v angličtině dobře vystihuje obsah konceptu. Poukazuje na vlastní (self) efektivitu / účinnost (efficacy). V češtině však slovní spojení vlastní efektivita či účinnost působí krkolomně, stejně jako mnoho českých překladů (vnímaná osobní účinnost, obecná vlastní efektivita, sebeúčinnost, osobní zdatnost a jiné). S ohledem na velmi různorodou českou terminologii zůstáváme, tak jako někteří čeští autoři,  u originálního anglického názvu, tak jako někteří čeští autoři .

Self-efficacy = sebevědomí?

Častou otázkou je, zda se koncept self-efficacy kryje se sebevědomím. Bandura se vůči tomuto pojetí jasně vymezil. Sebevědomí považuje za obecný pojem, který označuje určitou charakteristiku člověka a neváže se ke konkrétnímu výkonu. Sebevědomé chování navíc nutně neznamená, že si jedinec skutečně věří, může se jednat o maskování vlastní nejistoty.

Self-efficacy naopak označuje reálné přesvědčení o vlastních schopnostech a váže se ke konkrétní činnosti. Stejně tak, jako se liší naše výkony v různých činnostech, liší se i naše přesvědčení o nich. Úroveň self-efficacy jedince je proto v každé oblasti jiná.  K termínu self-efficacy se tak přidávají přívlastky, které označují, čeho se naše přesvědčení týkají. V oblasti vzdělávání mluvíme o studijní self-efficacy (academic self-efficacy).